Ufff, už jsem dlouho, fakt dlouho, nenapsal žádný příspěvek. Takže třebas nějaký užitečný příkaz:
cat input.txt | perl -pe 's/\\x([0-9a-fA-F]{2})/chr hex $1/eg' > output.txt
Soubor input.txt obsahoval data, kde byly české znaky reprezentovány sekvencemi v hexadecimálním kódu:
\xc4\x8dt4 sport
Výše uvedený příkaz převede text z input na české znaky:
čt4 sport
pg_dump -U postgres --inserts -O databasename > database.sql
nebo:
pg_dump databasename -U username -W -h 127.0.0.1 -f ./database.sql
psql -U postgres CREATE ROLE username LOGIN PASSWORD 'passw' NOSUPERUSER INHERIT NOCREATEDB NOCREATEROLE; CREATE DATABASE databasename WITH OWNER = user ENCODING = 'UTF8' LC_COLLATE = 'Czech, Czech Republic' LC_CTYPE = 'Czech, Czech Republic' CONNECTION LIMIT = -1;
cat database.sql | psql -U postgres -d database
Windows:
type database.sql | psql -U postgres -d database
nebo
psql -d databasename -U username -h 127.0.0.1 -f database.sql
Před bankovní přepážkou stojí pán a nervózně se přehrabuje v tažce. Paní za přepážkou pomáhá: „Tak chcete, prosím vybrat nebo uložit?“ „Samozřejmě vybrat, jen teď nemůžu najít tu pistoli.“
Učitelka ve výtvarné výchově: „Honzíku, proč kreslíš tátovi modré vlasy?“ „Protože nemám plešatou pastelku!“
Pacient je na vyšetření u lékaře. Ten ho prohlíží a neustále brumlá: „To je dobře…to je dobře…to je dobře…“ Pacientovi to nedá a zeptá se: „Co je dobře ?“ Lékař: „Že to nemám já.“
Policajti mají výplatu, šéf je volá podle jména: šéf:“Týr“, Týr:“Zde!“ šéf:“15800 Kč „… (a Týr si jde pro prachy) šéf:“Chamrad“, Chamrad:“Zde!“ šéf:“16200 Kč“ … (a Chamrad si jde pro prachy) Šéf:“Souhrn“ … (…nikdo se neozývá…) Šéf hlasitěji:“Souhrn!!“ … (…zase ticho…). Šéf zamumlá: „To je blbec, má tu 283400 Kč, a nechce si to vzít“…
Pepíček: „Tatínku, dnes jsem ušetřil 10 korun!“ „Jo, a jak?“ „Běžel jsem celou cestu do školy za autobusem.“ „Tak zítra běž za taxíkem, ušetříš dvě stě!“
Hele, Franto, co ty vlastně děláš?“ „Ale, mám zodpovědnou práci, mám pod sebou 500 lidí a šíleně se nadřu.“ „A to děláš někde ředitele ve fabrice?“ „Ne… sekám trávu na hřbitově.“
„Mami, mohl bych… ?“ – „NE“ – „Ale mami prosím..“ – „NE“ – „Tati … ? “
Dědo neviděl jsi moje prášky? Bylo tam napsáno LSD… Na to se vyser,viděls toho draka v kuchyni???
Po pádu mého hornoplošníku jsem zanevřel na systém ASSAN, konkrétně na VF modul, který byl vložen do vysílače Hitec Optic 6. Přemýšlel jsem o nějaké náhradě. Výběr jsem složil:
FASST od Futaby,
Spectrum,
ASSAN v.2,
Jeti DUPLEX a
Spectra 24 – AFHSS od Hitec.
Výběr jsem posléze zúžil na DUPLEX a SPECTRA 24. Po dlouhém pročítání článků, recenzí a diskuzních fór na internetu a také s přihlednutím na to, že Hitec vydání 2,4 systému pořád oddaloval, jsem nakonec zvolil český DUPLEX od firmy Jeti.
První test proběhl včera v EPP Zlín-50. Testoval jsem oba 6k přijímače, létal jsem opravdu na hranici viditelnosti, bez příznaku ztráty signálu. První dojmy jsou dobré. Již mám objednaný 4k přijímač do svahového samokřídla.
ODVAHA 1.stupeň: Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Tvoje žena stojí u dveří s koštětem a ty se jí zeptáš: „Zametáš, nebo ještě někam letíš?“
ODVAHA 2. stupeň: Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Manželka leží v posteli a nespí. Vezmeš si židli a sedneš si k ní. Na její otázku: „Co to má znamenat?“, odpovíš: „Chci sedět v první řadě, až ten cirkus začne.“
ODVAHA 3. stupeň: Ráno ve tři přijdeš domů ožralý. Smrdíš dámským parfémem a na košili máš rtěnku. Plácneš manželku po zadku a řekneš: „Tak a teď jsi na řadě ty!“
ODVAHA 4. stupně: Ve tři ráno dorazíš domů v náladě a objetí dvou slečen ,ve dveřích zašeptáš manželce do ucha: „Stará, nebuď svině, řekni že jsi ségra.“
Když ve slově LÁSKA změníme 4 písmena a jedno ubereme, dostaneme slovo PIVO, což jistě stojí za povšimnutí. Ale teď pozor! Když ve slově LÁSKA změníme 5 písmen a jedno přidáme, vznikne slovo FERNET. To už nemůže být náhoda!!!
„Tati, proč ses oženil s maminkou?“
„Vidíš?“ obrací se muž k ženě, „ani to dítě to nedokáže pochopit!“
Jde žena kolem hřbitova a vidí tam chlapa: „Pane, prosím vás, pojďte se mnou kolem toho hřbitova. Víte, já se strašně bojím.“ Pán ji provede kolem, a když se loučí, povídá: „Já jsem se také bál, když jsem byl ještě naživu“.
„Pohotovost hasičů, prosím.“
„Rychle okamžitě přijeďte k nám, začalo hořet!“
„A jak se k vám dostaneme?“
„Ježiš, to už nemáte ty velký červený auta?“
Hrozně hnusná ženská, fakt šeredná, plná bradavic, křivý zuby, si to vykračuje a má na rameni sovičku. Potká pohledného mládence a povídá: “Panáčku, když poznáš, co mám tady na rameni za zvíře, tak ti dám!“ Mládenec zezelená děsem, naskočí mu husí kůže a vykřikne: „Krokodýl.“ A bába na to: „No není to úplně přesně, ale já ti to uznám.“
Přijde holčička ze školy a říká mamince:
„Mami, dnes jsme měly gynekologickou prohlídku a představ si, že máme ve třídě jen jednu pannu.“
„No doufám, že jseš to ty.“ reaguje matka.
„Ne, je to učitelka.“
K hodináři přijde zákazník: „Hodinky, které jsem si u vás před 2 měsíci koupil, už nejdou, a vy jste tvrdil, že mi vydrží celý život.“
„Tehdy jste vypadal dost špatně …“
Při hodině biologie se ptá Max učitelky: „Co je to? Má to 6 noh, velké oči a je to chlupaté?“
„Nevím Maxíku …“
„Škoda já taky né, ale sedí vám to na hlavě …“
Mladík vejde do obchodu s cukrovinami a ptá se: „Máte perníková srdce s nápisem Jsi má jediná?“
„Ano, máme.“
„Tak mi dejte 12 kusů prosím.“
Jde blondýnka se psem po ulici, zastaví ji policajt a povídá: „Slečno, jaktože Váš pes nemá košík?““My ale nejdeme nakupovat …““Aha, tak promiňte …“
Policajt: – Kde jsi schoval peníze?Tlumočník: – Kde jsi schoval peníze?Zloděj: – Neřeknu.Tlumočník: – Neřekne.Policajt: – Když neřekneš, zavřeme tě na 10 let.Tlumočník: – Když neřekneš, zavřou tě na 10 let.Zloděj: – Neřeknu.Tlumočník: – Neřekne.Policajt: – Když neřekneš, zastřelíme tě.Tlumočník: – Když neřekneš, zastřelí tě.Zloděj: – Zakopal jsem je v kuchyni.Tlumočník: – Že prý stejně nepoví.
„Pane doktore, řeknete mi pravdu, jak to se mnou vypadá?“ – „No… no, celkem dobře, ale do smrti nesmíte nic jíst!“ – „Jejda, pane doktore, ale vždyť to nevydržím.“ – „Ale pane, dvě hodiny bez jídla snad vydržíte, ne?“
Jste mladý, vzdělaný, zkušený a komunikativní?Jste připravený pracovat s plným nasazením?Chcete vydělávat 90 tisíc měsíčně a cestovat po celém světě? Pokud ano, tak běžte do prdele! My hledáme truhláře.
Matka vyslýchá dceru: „Co ti tatínek řekl, když jsi mu sdělila, že jsi těhotná?“ – „Mám vynechat sprostá slova?“ – „Samozřejmě!“ – „Tak to neříkal nic!“
„Miláčku máš ty brambory, který jsi měl koupit?“ „Ale zlato, vždyť to není žádná chlapská práce!“ „Tak teda dobře, pojď do postele dělat mužskou práci.“ „Ty vůbec nerozumíš srandě, dej mi tu tašku …“
Milenci večer v posteli …
Ona: můžu mít jedno velké přání??…
On: ano co by to mělo být …
Ona: Nevyvolávej mě zítra z matiky.
Muž odejde do práce a žena si přivede domů milence. Její malý syn přijde neočekávaně domů, uvidí milence s matkou a tak se schová do skříně a sleduje. V tom přijde domů i manžel. Žena vyskočí a aniž by si všimla svého syna ukryje svého milence do téže skříně.
V tom se chlapeček ozve: „Je tady tma,co?“Muž odpoví: „To teda je.“Chlapeček: „Mám u sebe baseballový míček.“Muž: „To je fakt bezva.“Chlapeček: „Nechceš ho koupit?“Muž: „Ne dík!“Chlapeček: „Venku je můj otec.“Muž: „Tak za kolik?“Chlapeček: „250 dolarů.“
Za pár dní se situace opakuje.Chlapeček: „Je tady tma,co?“Muž: „To teda je.“Chlapeček: „Mám tady baseballovou rukavici.“Muž který už ví oč jde se ptá: „Tak za kolik?“Chlapeček: „750 dolarů.“
Pár dní nato otec povídá svému synovi:“Popadni svou baseballovou rukavici, pojď ven a zachytáme si.“Chlapeček na to: „Nemůžu, prodal jsem míček i rukavici.“Otec udiveně: „A za kolik jsi to prodal?“Chlapeček: „Za 1000 dolarů.“Otec: „To je příšerné, jak můžeš brát své kamarády takhle na hůl. To je mnohonásobně víc, než to stojí. Půjdeš do kostela a vyzpovídáš se!“
Když přijdou do kostela, vstrčí otec svého synka do zpovědnice a zavře dveře.Chlapeček: „Je tady tma,co?“Kněz: „Nezačínej s tím zase …“
Pro rybáře, začínající vazače umělých mušek, přináším vazací postup pro často používaný vzor nymfy – blešivce. Blešivec je malý sladkovodní korýš, kterého mají ryby rády. Více informací o blešivcovi zde. Vyskytuje se u nás v různých barvách ve všech tekoucích revírech.
Následující mušku budeme vázat na háček velikosti 8. Běžně ho také vážu na háčky o velikosti 10 či 12.
Upněte háček do vazacího svěráčku. Základní oviny vazací nitě začínají u středu háčku a pokračují směrem k obloučku.
Poté pomocí vazací niti přichyťte proužek hřbítkové folie a kus vlasce o síle 0.14 mm. Blešivec bude ve světlé barvě s hnědým hřbítkem, proto hnědá folie a hnědý vlasec.
Dalším krokem je navázání olověného drátku o síle 0,4 mm. Blešivec je korýš dna, proto mám rád, když je nymfa pořádně zatížena. Pomocí několika vrstev v jednom ovinu vytvoříme kónické zatížení. Olověný drátek zpevníme vazací nití. U očka si nechte místo pro uchycení hřbítku, vlasce a vytvoření hlavičky.
Nyní máme již základ blešivce připraven a pustíme se do tělíčka. Použijeme přírodní dubing z králíka v bledě okrové barvě.
Mám v oblibě u všech blešivců dělat tzv. srdíčko, které je důležitým dráždícím prvkem. Srdíčko je zpravidla fialové, růžové nebo nejčastěji červené barvy. Do kraličího dubingu přidávám pár vláken spectra flashe pro zvýšení dráždivosti mušky.
Hlavohruď se zpravidla u blešivců dělá z tmavších odstínů, než je samotné tělíčko. My použijeme tmavě šedého králíka. Nezapomínejte, že muška ve finále bude ve vodě vždy o několik odstínů tmavší.
Přes tělíčko blešivce nyní přetáhněte hřbítek. Je zapotřebí ho dostatečně napnout a uchytit vazací nití. S napnutím to ovšem nelze přehnat, pak hřbítek sklouzává do boku. Pomocí vlasce vytvoříte kroužkování a zároveň zpevníte celou nymfu. nebojte se vlaset utahovat, co to jde. Docílíte tím velkého zpevnění a vytvoření realistického článkování tělíčka.
Blešivce zakončíme pěknou malou hlavičkou.
Zbývá vyčesat nožičky pomocí suchého zipu a napodobenina blešivce je na světě.
Je konec pstruhové sezóny, z nebe se snášejí první vločky sněhu a teplota se vyšplhá sotva na 5 stupňů Celsia. Vyrazil jsem s muškařským prutem na lipana na Tichou Orlici k Letohradu. Začínám pod splavem, kde jsem vždy z vlaku vídal rybáře práskat vodu a vždy jsem tam toužil zavítat osobně. Musím říct, že za těch 5 let, co jsem na pstruhové Orlici byl naposledy, se řeka dost změnila. Pod Letohradem přibyly nové, táhlé a velmi hluboké tůně. Mnoho zatáček a tůní zase zmizelo. Také ono místo pod splavem bylo kdysi jiné, hlubší. Nyní je zaneseno nánosy bahna, hnijícího listí a písku.
Plížím se na konec tůně, která se pod jezem rozkládá, tiše, nenápadně. Prochytávám nejprve mělčinu pár metrů před sebou. Bez záběru. Tam jsem však rybu ani nečekal. 🙂 Nahazuji dále od sebe až k prohlubni, vytvořené masou padající vody ze splavu. Přichází první záběr, na druhém konci se na napodobeninu blešivce nechal zlákat potočák. Následují další náhozy vždy těsně pod jez, kdy šňůru pomalu přitahuji k sobě s proudem. Další záběr na sebe nenechá dlouho čekat, na rudořitku se nechal nachytat první lipan.
Používám dva návazce. Koncová muška je blešivce světlě hnědé barvy s fialovým srdíčkem obohaceným kousky spectraflashe. Dvacet centimetrů nad ním se houpe na návazci zatížená rudořitka s hlavičkou ze světle zeleno-modrého spectraflashe. Obě mouchy se dnes ukázaly jako vynikající sousto pro potočáka, lipana i duháka.
Prochytal jsem i tůně, které byly níže po proudu a jejichž obyvateli byli opět lipani a malí potočáci.
Jen v tůni pod jezem jsem chytl pět lipanů, jejichž velikost se motala okolo 30 cm. Všem chyceným lipanům (a samozřejmě i potočákům) byla vrácena svoboda. Tak nádherných ryb je v našich řekách stále méně. Lipan je velmi náladová ryba. Je doba, kdy si vybírá opravdu vypečená sousta a zlákat ho na napodobeninu hmyzu stojí nemalé úsilí. Jindy lipan žere vše, co se alespoň trochu podobá chutnému soustu.
Zima se pomalu a jistě hlásí ke slovu. Bude-li do konce listopadu teplota nad bodem mrazu, vyrazím na tyto krasavce znovu. Je to jedno z nejkrásnějších druhů rybaření.
Asi před třemi roky jsem si koupil feederový prut, který jsem byl hned po koupi vyzkoušet. Následující příhoda se odehrává někdy na podzim roku 2005.
Přijel jsem k řece. Při včerejší procházce kolem Bečvy mě zlákalo jedno proudné místo na začátku tišiny. A právě toto místo jsem se rozhodl se svým feederem prozkoumat. Celý levý břeh řeky je v tomto úseku porostlý hustými křovisky a stromy. Proud se táhne právě při tomto břehu. Hloubka vody dosahuje okolo půl metru a zároveň se zvolňujícím se proudem stoupá. Včera se tu za slunečních paprsků třpytili na přechodu proudu a tišiny ostroretky. Tu a tam se mihla i větší parma, bylo vidět i menší hejna projíždějících tloušťů.
Věci jsem si nechal v autě a vyrazil k vodě. Opatrně jsem našlapoval při sestupu k břehu. Ještě jsem nevěděl jistě, jestli dnešní odpoledne strávím tady. Ale opět mě praštily do očí ty ostroretky, kterých byly desítky, snad i stovky. Napravo proti proudu se točila voda za velkým kamenem. Snažíc nevyplašit si toto skvělé místo jsem vyšplhal zpět k auto pro věci. Málem jsem se přerazil o záludně nastražený pařez, který tam snad před tím ani nebyl.
Tentokrát volím špičku prostřední tuhosti. Abych nadělal co nejméně hluku na hladině, volím menší sedmigramové olůvko. Nástrahou budou pracně nakopané žížaly, takže očekávám dravější záběry. Proudné úseky se mi zatím osvědčily. Málo kdy tu narazím na plotici a jiné smetí. Žížala pak plápolá v proudu jen pro ty lepší obyvatele řeky. Sakriš, nedaří se mi zapíchnout vidličku. Všude samý šutr.
Konečně je všechno na svém místě. Ještě jsem sesbíral vysypané žížaly, které jsem si tak nešťastně skopnul při zabodávání té vidličky. Nahazuji dolu na rozhraní proudu a tišiny u druhého břehu. Všude se kolem blýskají ostroretky. Pět vteřin po náhozu, něco drblo do žížaly. Úsměv na duši. Dneska bude dobrý lov. Následují další záběry a z vody už na mě kouká menší tloušť.
Zkouším nahazovat více do prudší části pod sebe. Žížala plápolá v proudu už delší dobu. Špička se náhle ohne. Zakmitá. To už přichází zásek. Prut mi ztěžkl v ruce, do prutu se opřel nějaký pěkný kousek. Ryba se opírá o proud. Otáčí se po proudu, cívka se protáčí. Nechci nic uspěchat, tak ji trošku povoluji. Po chvilce je znavená a táhnu ji k sobě. Krásná zdravá parma. Krásných 40 centimetrů. Háček jde špatně vyndat, ale nakonec povolil. Trošku zdeformovaný jsem ho hned hodil do trávy. Bylo mi líto vzít tak nádherné rybě život. A taky jsem nikdy takovouhle parmu nedostal, jelikož na řece chytám prvním rokem. Beru ji do ruky a pomáhám ji držet v proudu. Za chvíli se vzpamatuje a mizí do proudu řeky.
Střídám horní i dolní úsek od mého místa. Přicházejí menší tloušti a parmy. Největší radost mi snad udělala jedna miniaturní parma. Mohla mít tak deset centimetrů. Už přemýšlím o návratu domů. Nevím, kolik je hodin, protože jsem si já hlava děravá zapomněl telefon na stole v kuchyni. Neodpustil jsem si ještě prochytat místo napravo ode mě za velkým kamenem, který lomí proud. Tam se skrýval pěkný třiceticentimetrový tloušť. To už ale začalo záběrů ubývat. Tahané ryby udělali při zdolávání ve vodě své.
Balím věci, prut vážu gumičkami a jedu se podívat dolu po řece na další proudné úseky. Od vody si dnes odnáším pouze tři kusy pětadvaceti centimetrových tloušťů, které jsem nachytal narychlo právě na mělkém proudu řeky. A to jenom proto, abych vyzkoušel na vlastní žaludek, jak je tato ryba díky velkému množství kostí takřka nepoživatelná.
aneb nezkušený rozhodčí na soutěži ve vaření chilli …
Poznámky nezkušeného rozhodčího jménem Frank z východního
pobřeží:
„Nedávno jsem byl poctěn pozváním k rozhodcování na
soutěži ve vaření chilli. Jeden z rozhodčích totiž onemocněl a já
se zrovna ptal jednoho z rozhodčích, kde najdu stánek s pivem.
Zbývající dva rozhodčí (rodilí Texasané) mě ujistili, že to
chilli není tak ostré jak se říká, a kromě toho mezi ochutnávkami
se splachuje pivem, které dostanu v neomezeném množství zdarma.
Takže jsem nabídku přijal.
Následují opisy bodovacích lístků:
#1: Mikova příšerná šílená pálivá strašná obluda:
Sudí 1: Moc rajčat. Příjemně rychlý nástup.
Sudí 2: Jemná, osvěžující chuť rajčat. Nijak výrazně ostré.
FRANK: Kurvafix, co je to za svinstvo? Slouplo by to barvu ze
silnice! Plameny uhasilo až druhé pivo. Doufám, že tohle bylo to
nejhorší co mě mohlo potkat; tihle Texasani jsou fakt cvoci.
#2: Arturův Plameňák:
Sudí 1: Krásná kouřová vůně, jemná příchuť vepřového. Slaboučký nahořklý ocásek.
Sudí 2: Skvělá chuť domácí grilovací omáčky, abych to bral vážně by tam ale muselo být daleko více pepře.
FRANK: Chraňte před dětmi! Fakt nevim co bych měl kromě bolesti
cejtit. Musel jsem odhánět lidi co mi chtěli poskytnout masáž srdce aby radši běželi pro pivo. Když viděli muj xicht, hned
narazili další sud.
#3: Fredův Požár ve stáji:
Sudí 1: Perfektní požárnické chili! Perfektně ostré, možná by to chtělo fazole.
Sudí 2: Chili bez fazolí, mírná, příjemná příchuť mořské soli, virtuózní práce s pepřem.
FRANK: Volejte protichemickou jednotku, někdo tu vyklopil
cisternu jadernýho odpadu! Nosní sliznice mě pálí jako bych
šňupal kyselinu sírovou. Všichni už znají postup: pivo mi podávají
řetězem abych neuhořel.
Barmanka mě praštila do zad abych se neudusil; páteř mám teď před
sebou na stole. Ze všeho toho piva už jsem taky pěkně na sračky.
#4: Bubbova černá magie:
Sudí 1: Omáčka s černými fazolemi, prakticky žádné koření. Fakt slabota.
Sudí 2: Černé fazole s mírně nakyslou příchutí. Dalo by se to možná použít
jako omáčka k dušené rybě, ale chili to rozhodně není.
FRANK: Cítil jsem že mám něco na jazyku, ale žádnou chuť; je
možné aby chuťové pohárky na jazyku úplně odumřely? Sally,
barmanka, stála připravená za mnou s tácem tupláků; tahle 150ti kilová machna
začíná vypadat docela žhavě, skoro jako ten toxickej odpad co tu
musim žrát. Že by chilli bylo afrodiziakum?
#5: Lindin odstraňovač rtěnky a rtů:
Sudí 1: Silné, masité chili. Čerstvě umletý cayenský pepř, velmi ostré,
bleskový nástup. Velice působivé.
Sudí 2: Chili se sekaným hovězím masem, představoval bych si trochu
více rajčat. Cayenský pepř je skvělý nápad.
FRANK: Zvoní mi v uších, pot ze mě leje, a nemůžu zaostřit
oči. Uprdnul jsem si a několik lidí za mnou museli odvézt na ARO.
Soutěžící se urazila, když jsem utrousil že mi ta její leptací pasta zřejmě způsobila
trvalý poškození mozku. Sally mi musela zastavit krvácení z
jazyka proudem piva z pípy přímo na jazyk. Asi mi upadnou rty a vypadají
zuby. A nejvíc mě sere, že oba zdejší rozhodčí mají pořád kecy, abych přestal křičet…
Nejradši bych ty vidláky nakopal do prdele.
#6: Veřina Velmi Vegetariánská Variace:
Sudí 1: Řídká, ale velmi chutná vegetariánská omáčička. Perfektně vyvážený poměr koření a pepře.
Sudí 2: Zatím nejlepší. Agresivní směs pepře, papriček, cibule a česneku. Špička.
FRANK: Moje střeva jsou v jednom ohni. Když jsem si uprdnul,
posral jsem se a mám strach, že se to prožere židlí a já padnu na
znak. Nikdo už za mnou nepostává, kromě Sally. Musí bejt ještě
větší magor než sem si myslel. Necejtim držku a prdel si budu
muset rok utírat sněhem.
#7: Susanina Strašlivá Šílenost:
Sudí 1: Středně ostré chili, příliš mnoho nakládaných papriček z konzervy.
Sudí 2: M-hm, chutná to jako by tam kuchařka tu pixlu pepře zvrhla až na
poslední chvíli. Musím vyjádřit své obavy o Franka; vypadá jako by nebyl zcela ve
své kůži a neustále sprostě kleje.
FRANK: Kdybych si v držce odpálil granát, vůbec bych to necejtil.
Na jedno voko nevidim, slyšim jenom příšerně hlasitej hukot. Celý břicho
jsem si upatlal, dyž sem se lžící místo do pusy trefil do voka.
Kalhoty mam plný sraček žhavejch jako láva. Aspoň doktoři při
pitvě pochopí, na co sem chcípnul. Přestávam dejchat; strašně to
pálí. Stejně všechen kyslík shoří než mi dojde do plic. Když se budu
potřebovat nadechnout, budu vzduch nasávat tou dírou kterou se mi žaludek proleptal ven.
#8: Chili číslo 8:
Sudí 1: To nejlepší na konec; perfektní kombinace chili, bezpečná pro
všechny včetně dětí, nijak přehnaně ostrá, přesto příjemně prokrví.
Sudí 2: Zlatý hřeb soutěže, perfektně vyvážená chuť. Ani ostrá, ani příliš
jemná. Bohužel jsme o většinu přišli když Frank omdlel a při pádu ze židle
na sebe celý hrnec strhnul. Nevím jestli to přežije, chudáček…
Čím je to na tom severovýchodě krmí? Jak by asi dopadl, kdyby někdo
uvařil něco fakt ostrého?