Žába se ptá vlka: „Co to kouříš?“
Vlk: „Trávu.“
Žába: „A jak se to kouří?“
Vlk: „Hele žábo, to si musíš dát toho největšího práska přímo do plic a dlouho to udržet.“
Žába: „A jak dlouho to mám v sobě podržet?“
Vlk odpoví: „Tak dlouho, jako bys plavala pod vodou, na druhou stranu řeky a zpátky.“
Žába si dá práska a skočí do vody. Nevydrží to a na druhém břehu se vynoří a vyfoukne. Tam na ni kouká hroch a hned se ptá: „Žábo, co to tady provádíš??“
Žába: „Ale… učím se kouřit trávu.“
Hroch: „Já chci taky.“
Žába: „Tak to musíš plavat na druhý břeh, tam je vlk a on tě to naučí.“
Hroch plave, plave, vynoří se na druhým břehu. Tam na něj vejrá zhulenej vlk s vypoulenýma očima a křičí: „TY VOLE ŽÁÁÁBO!!!! UŽ VYFOUKNI!!!!“
Archiv autora: wasek
Koupil jsem sporťák, Hyundai Coupé 1.6 16V
Už bylo na čase. Autem najezdím kvůli práci, sportu a přítelkyni spoustu kilometrů. Musel jsem se zamyslet nad nynějším stavem dopravy na českých silnicích a zvážit především otázku bezpečnosti při případném problému či kolizi s bezohledně jezdícími idioty a jinými anomáliemi. Poslední dva roky jsem vlastnil Škoda Rapid 136, což z hlediska bezpečnosti není příliš dobré auto. Nicméně jsem si jízdy s Matějem (takové měla Škoda 136 Rapid jméno) užíval. Nyní je už prodán a jezdí kdesi u Plzně.
Hledal jsem auto do 10ti let stáří za rozumný peníz. Na popud svého švagra jsem nakonec sáhl po červeném Hyundai Coupé 1.6 16V z roku 1998, s dvěma airbagy, ABS. Po Matějovi tedy další třídveřové kupátko. Byla to láska na první svezení. Jen mne trošku mrzí, že mě většina známých a kamarádů kamenovala za mé rozhodnutí jít do „korejce“. Cena náhradních dílů je vysoká, ale prozatím mé zkušenosti a především požitek z jízdy jsou po měsíci velmi dobré.
Kupátko je se slabší verzí motoru 1.6 16V, 84 kW. Výkonnější verze se dodávala s dvoulitrovým též bezturbinovým motorem. Při celkové hmotnosti 1600 kg to skutečně není nijak vyjímečný výkon, ovšem po několika divokých jízdách mohu říci, že postačuje. 🙂 Spotřeba se pohybuje dle měření „tankuji do plné“ okolo 7,5 – 8 litru na 100 km, což je velmi slušné, vezmu-li v potaz, že mu dávám často pořádně „napít“.
Jak už jsem předeslal, auto mám teprve cca měsíc, takže jsem ve fázi seznamování. Coupé má už od původního majitele laděný výfuk. Nyní plánuji výměnu oleje a rozvodů, barvení brzdičů a instalaci xenonových výbojek H1 6000K.
Problém s rozdílem dvou datumů v javě
Rozdíl mezi dvěma daty se dá v Javě snadno vypočítat tak, že obě data převedeme na číslo v milisekundách (od 1.1.1970 00:00) a poté tyto dvě hodnoty odečteme a výsledek podělíme hodnotou, která reprezentuje den v milisekundách.
Taková myšlenka zapsaná v Javě by mohla vypadat nějak takto:
long DEN_V_MS = (24 * 60 * 60 * 1000L); Date d1 = ... // napriklad 1.3.2008 00:00 Date d2 = ... // napriklad 1.5.2008 00:00 long vysledek = (d2.getTime() - d1.getTime())/DEN_V_MS;
Řešení se zdá býti primitivní, jednoduché, průhledné a jednoznačné. Ovšem problém nastane tehdy, pokud jedno z datumů je v období zimního času a druhé v období letního času. Jde o to, že Java automaticky odčítá (při přepočtu na milisekundovou reprezentaci) hodinu u druhého data, které je v onom „letním období“. Pak rozdíl dvou těchto dat bude o hodinu kratší. Jelikož se převod na celé dny provádí pomocí celočíselného dělení, vyjde pak rozdíl těchto dvou dat o den méně.
Jedno z řešení tohoto problému:
long DEN_V_MS = (24 * 60 * 60 * 1000L); long HODINA_V_MS = (60 * 60 * 1000L); Date d1 = ... // napriklad 1.3.2008 00:00 Date d2 = ... // napriklad 1.5.2008 00:00 long vysledek = (d2.getTime() - d1.getTime() + HODINA_V_MS)/DEN_V_MS;
Principem je přičíst onu Javou odečtenou hodinu při přesunu na letní čas. Můžete namítnout, že odečítám-li dvě data ze stejného období (letního nebo zimního), bude pak výsledek o tu hodinu větší. Ovšem jelikož chceme celé dny, případná hodina navíc se díky celočíselnému dělení (/DEN_V_MS) osekne.
Někdy i jednoduché a trapné chyby dokážou zkušeného programátora pěkně potrápit (chyby typu opomenutý středník a podobně). I problém chybějícího dne v rozdílu byl podobného ražení.