Archiv pro rubriku: Rybaření

Vázání mušek – blešivec

Pro rybáře, začínající vazače umělých mušek, přináším vazací postup pro často používaný vzor nymfy – blešivce. Blešivec je malý sladkovodní korýš, kterého mají ryby rády. Více informací o blešivcovi zde. Vyskytuje se u nás v různých barvách ve všech tekoucích revírech.

Následující mušku budeme vázat na háček velikosti 8. Běžně ho také vážu na háčky o velikosti 10 či 12.

blesivec1

Vazací postup:

Upněte háček do vazacího svěráčku. Základní oviny vazací nitě začínají u středu háčku a pokračují směrem k obloučku.

blesivec2

Poté pomocí vazací niti přichyťte proužek hřbítkové folie a kus vlasce o síle 0.14 mm. Blešivec bude ve světlé barvě s hnědým hřbítkem, proto hnědá folie a hnědý vlasec.

blesivec3

Dalším krokem je navázání olověného drátku o síle 0,4 mm. Blešivec je korýš dna, proto mám rád, když je nymfa pořádně zatížena. Pomocí několika vrstev v jednom ovinu vytvoříme kónické zatížení. Olověný drátek zpevníme vazací nití. U očka si nechte místo pro uchycení hřbítku, vlasce a vytvoření hlavičky.

blesivec4

Nyní máme již základ blešivce připraven a pustíme se do tělíčka. Použijeme přírodní dubing z králíka v bledě okrové barvě.

blesivec5

Mám v oblibě u všech blešivců dělat tzv. srdíčko, které je důležitým dráždícím prvkem. Srdíčko je zpravidla fialové, růžové nebo nejčastěji červené barvy. Do kraličího dubingu přidávám pár vláken spectra flashe pro zvýšení dráždivosti mušky.

blesivec6

Hlavohruď se zpravidla u blešivců dělá z tmavších odstínů, než je samotné tělíčko. My použijeme tmavě šedého králíka. Nezapomínejte, že muška ve finále bude ve vodě vždy o několik odstínů tmavší.

Přes tělíčko blešivce nyní přetáhněte hřbítek. Je zapotřebí ho dostatečně napnout a uchytit vazací nití. S napnutím to ovšem nelze přehnat, pak hřbítek sklouzává do boku. Pomocí vlasce vytvoříte kroužkování a zároveň zpevníte celou nymfu. nebojte se vlaset utahovat, co to jde. Docílíte tím velkého zpevnění a vytvoření realistického článkování tělíčka.

blesivec7

Blešivce zakončíme pěknou malou hlavičkou.

blesivec9

Zbývá vyčesat nožičky pomocí suchého zipu a napodobenina blešivce je na světě.

blesivec10

Listopadové výpravy za lipanem

lipanJe konec pstruhové sezóny, z nebe se snášejí první vločky sněhu a teplota se vyšplhá sotva na 5 stupňů Celsia. Vyrazil jsem s muškařským prutem na lipana na Tichou Orlici k Letohradu. Začínám pod splavem, kde jsem vždy z vlaku vídal rybáře práskat vodu a vždy jsem tam toužil zavítat osobně. Musím říct, že za těch 5 let, co jsem na pstruhové Orlici byl naposledy, se řeka dost změnila. Pod Letohradem přibyly nové, táhlé a velmi hluboké tůně. Mnoho zatáček a tůní zase zmizelo. Také ono místo pod splavem bylo kdysi jiné, hlubší. Nyní je zaneseno nánosy bahna, hnijícího listí a písku.

Plížím se na konec tůně, která se pod jezem rozkládá, tiše, nenápadně. Prochytávám nejprve mělčinu pár metrů před sebou. Bez záběru. Tam jsem však rybu ani nečekal. 🙂 Nahazuji dále od sebe až k prohlubni, vytvořené masou padající vody ze splavu. Přichází první záběr, na druhém konci se na napodobeninu blešivce nechal zlákat potočák. Následují další náhozy vždy těsně pod jez, kdy šňůru pomalu přitahuji k sobě s proudem. Další záběr na sebe nenechá dlouho čekat, na rudořitku se nechal nachytat první lipan.

Používám dva návazce. Koncová muška je blešivce světlě hnědé barvy s fialovým srdíčkem obohaceným kousky spectraflashe. Dvacet centimetrů nad ním se houpe na návazci zatížená rudořitka s hlavičkou ze světle zeleno-modrého spectraflashe. Obě mouchy se dnes ukázaly jako vynikající sousto pro potočáka, lipana i duháka.

pstruhProchytal jsem i tůně, které byly níže po proudu a jejichž obyvateli byli opět lipani a malí potočáci.

Jen v tůni pod jezem jsem chytl pět lipanů, jejichž velikost se motala okolo 30 cm. Všem chyceným lipanům (a samozřejmě i potočákům) byla vrácena svoboda. Tak nádherných ryb je v našich řekách stále méně. Lipan je velmi náladová ryba. Je doba, kdy si vybírá opravdu vypečená sousta a zlákat ho na napodobeninu hmyzu stojí nemalé úsilí. Jindy lipan žere vše, co se alespoň trochu podobá chutnému soustu.

Zima se pomalu a jistě hlásí ke slovu. Bude-li do konce listopadu teplota nad bodem mrazu, vyrazím na tyto krasavce znovu. Je to jedno z nejkrásnějších druhů rybaření.

Feeder a parma z proudu

feederAsi před třemi roky jsem si koupil feederový prut, který jsem byl hned po koupi vyzkoušet. Následující příhoda se odehrává někdy na podzim roku 2005.

Přijel jsem k řece. Při včerejší procházce kolem Bečvy mě zlákalo jedno proudné místo na začátku tišiny. A právě toto místo jsem se rozhodl se svým feederem prozkoumat. Celý levý břeh řeky je v tomto úseku porostlý hustými křovisky a stromy. Proud se táhne právě při tomto břehu. Hloubka vody dosahuje okolo půl metru a zároveň se zvolňujícím se proudem stoupá. Včera se tu za slunečních paprsků třpytili na přechodu proudu a tišiny ostroretky. Tu a tam se mihla i větší parma, bylo vidět i menší hejna projíždějících tloušťů.

Věci jsem si nechal v autě a vyrazil k vodě. Opatrně jsem našlapoval při sestupu k břehu. Ještě jsem nevěděl jistě, jestli dnešní odpoledne strávím tady. Ale opět mě praštily do očí ty ostroretky, kterých byly desítky, snad i stovky. Napravo proti proudu se točila voda za velkým kamenem. Snažíc nevyplašit si toto skvělé místo jsem vyšplhal zpět k auto pro věci. Málem jsem se přerazil o záludně nastražený pařez, který tam snad před tím ani nebyl.

Tentokrát volím špičku prostřední tuhosti. Abych nadělal co nejméně hluku na hladině, volím menší sedmigramové olůvko. Nástrahou budou pracně nakopané žížaly, takže očekávám dravější záběry. Proudné úseky se mi zatím osvědčily. Málo kdy tu narazím na plotici a jiné smetí. Žížala pak plápolá v proudu jen pro ty lepší obyvatele řeky. Sakriš, nedaří se mi zapíchnout vidličku. Všude samý šutr.

Konečně je všechno na svém místě. Ještě jsem sesbíral vysypané žížaly, které jsem si tak nešťastně skopnul při zabodávání té vidličky. Nahazuji dolu na rozhraní proudu a tišiny u druhého břehu. Všude se kolem blýskají ostroretky. Pět vteřin po náhozu, něco drblo do žížaly. Úsměv na duši. Dneska bude dobrý lov. Následují další záběry a z vody už na mě kouká menší tloušť.

Zkouším nahazovat více do prudší části pod sebe. Žížala plápolá v proudu už delší dobu. Špička se náhle ohne. Zakmitá. To už přichází zásek. Prut mi ztěžkl v ruce, do prutu se opřel nějaký pěkný kousek. Ryba se opírá o proud. Otáčí se po proudu, cívka se protáčí. Nechci nic uspěchat, tak ji trošku povoluji. Po chvilce je znavená a táhnu ji k sobě. Krásná zdravá parma. Krásných 40 centimetrů. Háček jde špatně vyndat, ale nakonec povolil. Trošku zdeformovaný jsem ho hned hodil do trávy. Bylo mi líto vzít tak nádherné rybě život. A taky jsem nikdy takovouhle parmu nedostal, jelikož na řece chytám prvním rokem. Beru ji do ruky a pomáhám ji držet v proudu. Za chvíli se vzpamatuje a mizí do proudu řeky.

parma1Střídám horní i dolní úsek od mého místa. Přicházejí menší tloušti a parmy. Největší radost mi snad udělala jedna miniaturní parma. Mohla mít tak deset centimetrů. Už přemýšlím o návratu domů. Nevím, kolik je hodin, protože jsem si já hlava děravá zapomněl telefon na stole v kuchyni. Neodpustil jsem si ještě prochytat místo napravo ode mě za velkým kamenem, který lomí proud. Tam se skrýval pěkný třiceticentimetrový tloušť. To už ale začalo záběrů ubývat. Tahané ryby udělali při zdolávání ve vodě své.

parma2Balím věci, prut vážu gumičkami a jedu se podívat dolu po řece na další proudné úseky. Od vody si dnes odnáším pouze tři kusy pětadvaceti centimetrových tloušťů, které jsem nachytal narychlo právě na mělkém proudu řeky. A to jenom proto, abych vyzkoušel na vlastní žaludek, jak je tato ryba díky velkému množství kostí takřka nepoživatelná.